Výpovědní doba: kdy začíná, jak dlouho trvá a co v ní platí

Výpovědní doba je období mezi doručením výpovědi a skutečným koncem pracovního poměru. Vysvětlíme, jak dlouho trvá, od kdy se přesně počítá a co v ní platí – od dovolené po ochranu při nemoci.

Co je výpovědní doba a jak funguje

Výpovědní doba je zákonem stanovená lhůta mezi doručením výpovědi a skutečným koncem pracovního poměru. Jejím smyslem je dát oběma stranám čas na přípravu – zaměstnanci na hledání nové práce, zaměstnavateli na zajištění náhrady. Podle zákoníku práce trvá nejméně dva měsíce a je stejná bez ohledu na to, jestli výpověď dává zaměstnanec, nebo zaměstnavatel. Podrobný postup, jak samotnou výpověď napsat a doručit, najdete v článku jak dát výpověď.

Delší výpovědní dobu je možné sjednat, ale výhradně písemně, nejlépe přímo v pracovní smlouvě nebo v dodatku k ní. Musí přitom platit stejně pro obě strany – zaměstnavatel nemůže mít kratší výpovědní dobu než zaměstnanec.

Výpovědní dobu je potřeba odlišovat od takzvané výpovědní lhůty pro podání výpovědi – zákoník práce nikde nestanovuje, dokdy nejpozději musíte výpověď podat vzhledem k plánovanému konci pracovního poměru. Jediné, co určuje datum konce, je moment doručení a délka sjednané výpovědní doby. Pokud tedy chcete odejít k určitému datu, musíte si zpětně spočítat, kdy nejpozději je potřeba výpověď doručit.

Pro koho a kdy výpovědní doba platí

Výpovědní doba se týká klasického pracovního poměru založeného pracovní smlouvou. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy DPP a DPČ, platí jiná pravidla ukončení – obvykle kratší výpovědní doba, pokud si ji strany výslovně nesjednají jinak. Rozdíly najdete v článku o DPP.

Výjimkou je i zkušební doba – v jejím průběhu může kterákoli strana pracovní poměr zrušit bez udání důvodu a bez výpovědní doby, stačí písemné oznámení doručené druhé straně. Víc se dočtete v článku o zkušební době.

Výpovědní doba platí i tehdy, pokud jde o pracovní poměr na částečný úvazek – délka pracovní doby na její běh nemá vliv, pravidla jsou stejná jako u plného úvazku. Podrobnosti k odvodům a dovolené při zkráceném úvazku najdete v článku o částečném úvazku.

Kdy přesně výpovědní doba začíná a končí

Podle současné úpravy začíná výpovědní doba běžet dnem, kdy je výpověď doručena druhé straně – ne od prvního dne následujícího kalendářního měsíce, jak platilo dřív. Končí uplynutím dne, který se číselně shoduje se dnem doručení, v posledním měsíci výpovědní doby.

Prakticky to znamená, že pokud doručíte výpověď v polovině měsíce, dvouměsíční výpovědní doba neskončí koncem druhého kalendářního měsíce, ale právě v polovině toho druhého měsíce od doručení. Přesné datum konce si proto vždy raději spočítejte podle skutečného dne doručení, ne podle data, které je na výpovědi napsané, pokud se liší.

Modelový příklad: pokud zaměstnanec doručí výpověď zaměstnavateli desátého dne v měsíci, dvouměsíční výpovědní doba běží od tohoto data a skončí desátého dne o dva kalendářní měsíce později. Pracovní poměr tedy končí tímto dnem, ne posledním dnem kalendářního měsíce, jak si lidé často mylně myslí.

Rozdíl mezi starým a novým způsobem počítání je podstatný zejména u výpovědí podaných na konci měsíce – dřív se běh výpovědní doby fakticky prodlužoval až o měsíc navíc, protože se počítal od prvního dne dalšího měsíce. Dnes to neplatí a výpovědní doba běží přesně od doručení.

Toto je obecná informace, konkrétní výpočet pro váš případ, zvlášť pokud je komplikovaný souběhem s jinými událostmi, doporučujeme ověřit u mzdové účtárny nebo na inspektorátu práce.

Na co si dát pozor – ochranná doba a prodloužení

V některých situacích se výpovědní doba, kterou dal zaměstnavatel, prodlužuje o takzvanou ochrannou dobu. Týká se to typicky nemoci zaměstnance nebo těhotenství – pokud tyto okolnosti nastanou v průběhu výpovědní doby, běh výpovědní doby se staví a pokračuje až po jejich skončení. Smyslem je chránit zaměstnance před tím, aby přišel o práci právě ve chvíli, kdy je nejzranitelnější. Podrobnosti k tomu, jak nemoc ovlivňuje pracovní poměr, najdete v článku o nemocenské a pracovní neschopnosti.

Pokud výpověď dává sám zaměstnanec, ochranná doba se neuplatňuje stejným způsobem – běh výpovědní doby pokračuje bez ohledu na to, že onemocní. Dá se ale ve výpovědní době dohodnout čerpání dovolené, případně kratší skončení pracovního poměru dohodou, pokud s tím zaměstnavatel souhlasí – víc v článku o dohodě o ukončení pracovního poměru.

Zaměstnavatel po vás může požadovat náhradu škody jen tehdy, pokud je to výslovně sjednáno nebo pokud škodu prokáže podle obecných pravidel odpovědnosti – automaticky za to, že odejdete dřív nebo nedodržíte předávací lhůtu nad rámec zákona, platit nemusíte.

Zvláštní pozornost si zaslouží i situace, kdy zaměstnavatel dá výpověď z důvodu, který se ukáže jako neplatný, ale výpovědní doba mezitím uplyne. I v takovém případě má zaměstnanec možnost bránit se u soudu a domáhat se určení neplatnosti výpovědi – podmínkou ale je, že v zákonné lhůtě písemně oznámí zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Podrobnosti najdete v článku o výpovědi od zaměstnavatele.

Co dělat, když výpovědní doba běží

Ve výpovědní době platí stejná práva a povinnosti jako předtím – chodíte do práce podle rozvrhu, náleží vám mzda i případné příplatky a máte právo čerpat zbývající dovolenou. Zaměstnavatel může nevyčerpanou dovolenou nařídit tak, abyste ji vyčerpali do konce pracovního poměru, protože po jeho skončení se propláceli jen ta dovolená, kterou fakticky nešlo vyčerpat.

Vyplatí se využít čas ve výpovědní době na předání agendy, dořešení otevřených úkolů a přípravu na odchod – zápočtový list, potvrzení o zaměstnání a případně registraci na úřadu práce, pokud po skončení pracovního poměru nemáte hned navazující zaměstnání. Pokud se výpovědní doba týká situace, kdy jste dostali výpověď od zaměstnavatele a nejste si jistí, jestli byla platná, přečtěte si článek o výpovědi od zaměstnavatele, kde najdete i informace o možnosti obrátit se na soud.

Pokud vám ve výpovědní době skončí pracovní poměr z důvodu, který zakládá nárok na odstupné – typicky organizační změny na straně zaměstnavatele – nezapomeňte si ověřit podmínky výplaty. Přehled najdete v článku o odstupném. A pokud zvažujete, že byste výpovědní dobu radši zkrátili oboustrannou dohodou, prostudujte si výhody a rizika v článku o dohodě o ukončení pracovního poměru ještě jednou – u dohody se totiž vzdáváte možnosti čerpat celou zákonnou výpovědní dobu, což může mít vliv na to, kdy začnete dostávat podporu v nezaměstnanosti.

Štítek: Průvodce