Pracovní smlouva: co v ní musí být a na co si dát pozor

Pracovní smlouva má několik povinných náležitostí a další podmínky, které vám zaměstnavatel musí sdělit písemně, i když nejsou přímo ve smlouvě. V článku projdeme, co má smlouva obsahovat, jak funguje doba určitá a neurčitá a na co si dát pozor před podpisem.

Co musí pracovní smlouva obsahovat

Zákon vyžaduje, aby pracovní smlouva obsahovala tři základní náležitosti:

• Druh práce, kterou má zaměstnanec vykonávat
• Místo výkonu práce, případně místa, pokud jich je víc
• Den nástupu do práce

Bez těchto tří údajů smlouva neplní svůj účel a mohla by být problematická. Vše ostatní – mzda, pracovní doba, dovolená – může, ale nemusí být přímo ve smlouvě.

Rozdíl mezi pracovní smlouvou a dohodou

Pracovní smlouva zakládá klasický pracovní poměr s nejvyšší mírou ochrany zaměstnance – včetně nejdelší výpovědní doby a nároku na plnou dovolenou. Pokud jde jen o krátkodobou nebo doplňkovou spolupráci, firmy místo toho často volí dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, které mají jiná pravidla pro rozsah práce i odvody – rozdíly popisují články DPP: dohoda o provedení práce a DPČ: dohoda o pracovní činnosti.

Co musí zaměstnavatel sdělit písemně i mimo smlouvu

Pokud podmínky nejsou přímo v pracovní smlouvě, musí je zaměstnavatel zaměstnanci sdělit písemně nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Týká se to zejména:

• Výše mzdy a způsobu odměňování, termínu a místa výplaty
• Délky pracovní doby a jejího rozvržení
• Výměry dovolené a způsobu jejího určování
• Délky výpovědní doby

V praxi bývá výše mzdy uvedená v samostatném mzdovém výměru, který zaměstnavatel vydává při nástupu.

Tento požadavek chrání zaměstnance před situací, kdy by podmínky zůstaly jen ústní a těžko prokazatelné. Vyplatí se si tento dokument uschovat spolu se smlouvou, protože obsahuje informace, které se do samotné smlouvy běžně nepíšou, ale jsou pro každodenní fungování stejně důležité.

Doba určitá, nebo neurčitá

Pracovní poměr na dobu neurčitou

Standardní forma bez předem daného konce. Pokud smlouva výslovně neuvádí dobu trvání, platí, že je sjednaná na dobu neurčitou.

Pracovní poměr na dobu určitou

Lze ho sjednat na nejvýš 3 roky a od prvního sjednání ho lze nejvýš dvakrát opakovat – celková doba trvání u téhož zaměstnavatele tak může dosáhnout nejvýš 9 let. Po uplynutí této doby buď přechází na dobu neurčitou, nebo poměr končí. Ze zákona existují výjimky, kdy lze tato omezení překročit, například z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce – takové výjimky musí být písemně odůvodněné.

Kolikrát lze smlouvu prodloužit v praxi tedy záleží na tom, kolikrát už byla opakována a jaká je celková délka trvání – po dosažení maximální doby už další prodloužení na dobu určitou bez zákonné výjimky není možné.

Zkušební doba a konkurenční doložka

Zkušební doba

Musí být sjednaná písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce – nelze ji dohodnout dodatečně. Bývá součástí přímo pracovní smlouvy, nebo samostatné dohody podepsané ve stejný den. Podrobnosti o délce a možnostech zrušení pracovního poměru ve zkušební době najdete v článku Zkušební doba: délka, zrušení a vaše práva.

Konkurenční doložka

Ujednání, kterým se zaměstnanec zavazuje po určitou dobu po skončení pracovního poměru nevykonávat konkurenční činnost, výměnou za peněžité vyrovnání od zaměstnavatele. Musí být sjednaná písemně a týká se typicky pozic s přístupem k citlivým informacím. Před podpisem má smysl přesně vědět, na jak dlouho doložka platí a jaké vyrovnání za ni náleží, protože porušení doložky bývá spojené se smluvní pokutou.

Mzdový výměr

Samostatný dokument, kterým zaměstnavatel písemně stanovuje výši mzdy, případně další podmínky odměňování. Nemusí být přímo součástí pracovní smlouvy, musí ale existovat a zaměstnanec ho musí dostat nejpozději v den nástupu, pokud výše mzdy není přímo ve smlouvě.

Co zkontrolovat před podpisem

• Odpovídá druh práce a místo výkonu tomu, co jste probírali na pohovoru?
• Je jasně uvedený den nástupu?
• Je smlouva na dobu určitou, nebo neurčitou, a pokud určitou, na jak dlouho?
• Je zkušební doba sjednaná písemně a víte, jak dlouho trvá?
• Dostali jste, nebo dostanete do 7 dnů, mzdový výměr s výší mzdy a termínem výplaty?
• Obsahuje smlouva konkurenční doložku a rozumíte jejím podmínkám?
• Souhlasí výpovědní doba s tím, co očekáváte (zákonné minimum jsou 2 měsíce, smlouva ji nesmí zkrátit)?

Pokud si nejste jistí formulací nebo vám něco ve smlouvě není jasné, zeptejte se personálního oddělení ještě před podpisem – po podpisu se změny řeší hůř, obvykle formou dodatku k pracovní smlouvě, na kterém se musí shodnout obě strany.

Co když budete chtít později odejít

Až budete jednou smlouvu ukončovat, vyplatí se vědět, jak správně postupovat a jaká výpovědní doba platí – přehled najdete v článku Jak dát výpověď: postup, vzor a výpovědní doba. Pokud naopak výpověď dostanete vy od zaměstnavatele, zjistíte v článku Výpověď od zaměstnavatele, za jakých podmínek je platná a jak se případně bránit. U skončení pracovního poměru se řeší i nárok na odstupné, kterému se věnuje článek Odstupné: kdy na něj máte nárok a kolik dostanete.

Tohle je obecná informace, konkrétní smlouvu je vždy dobré před podpisem nechat zkontrolovat, případně se poradit na inspektorátu práce nebo u advokáta.

Co dělat po podpisu smlouvy

Uschovejte si vlastní kopii podepsané smlouvy i mzdového výměru – budete je potřebovat například při žádosti o úvěr, při přechodu k jinému zaměstnavateli nebo při řešení sporu. Pokud později dojde ke změně podmínek (mzda, pracovní doba, pozice), musí se to promítnout do dodatku k pracovní smlouvě, který podepisují obě strany.

Když smlouvu chcete zrušit ještě před nástupem

Pokud jste smlouvu podepsali, ale rozmysleli jste si nástup, nejde o jednostranné odstoupení bez následků – pracovní poměr už vznikl podpisem, resp. dnem nástupu. Řešením bývá dohoda o ukončení pracovního poměru se zaměstnavatelem, ideálně co nejdřív po zjištění, že nastoupit nechcete.

Pokud vás při nemoci čeká výpověď nebo zrušení

Zákon chrání zaměstnance v pracovní neschopnosti před některými způsoby skončení pracovního poměru. Konkrétní pravidla a to, co dělat, když onemocníte, popisuje článek Nemocenská a pracovní neschopnost: co platí zaměstnanci.

Štítek: Průvodce