Odstupné: kdy na něj máte nárok a kolik dostanete

Odstupné dostanete jen za určitých podmínek – a jeho výše se liší podle toho, jak dlouho jste u zaměstnavatele pracovali a proč pracovní poměr končí. Ukážeme si, jak se počítá, kdy se vyplácí a jak se daní.

Kdy máte na odstupné nárok

Odstupné vám náleží, pokud pracovní poměr končí z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele – tedy když se zaměstnavatel nebo jeho část ruší či přemísťuje, nebo když se stanete nadbyteční kvůli organizační změně. Nárok vzniká jak při výpovědi od zaměstnavatele z těchto důvodů, tak při dohodě o ukončení pracovního poměru, pokud je organizační důvod v dohodě výslovně uveden.

Naopak nárok nevzniká, pokud dáváte výpověď vy jako zaměstnanec – postup, jak na to, najdete v článku jak dát výpověď – ani při výpovědi za porušení povinností nebo neuspokojivé výsledky. Rozlišení, proč pracovní poměr skutečně končí, je tedy klíčové – a proto se vyplatí trvat na tom, aby byl důvod ve výpovědi nebo dohodě uvedený přesně a pravdivě.

Odstupné je jednorázová kompenzace za to, že přicházíte o práci z důvodů, které nezavinil zaměstnanec, ale organizace zaměstnavatele. Proto zákon myslí i na situace, kdy k rozvázání dojde dohodou – i tady je klíčové, aby byl v dokumentu uveden skutečný organizační důvod, ne obecná formulace bez bližšího vysvětlení.

Pokud u zaměstnavatele máte víc pracovních poměrů souběžně nebo jste v minulosti pracovní poměr přerušili a znovu nastoupili, může být sporné, jaká doba se pro výpočet odstupného počítá. V takových nejasných případech je dobré si nechat od mzdové účtárny písemně potvrdit, od kdy se délka trvání poměru počítá.

Kolik odstupné dělá a jak se počítá

Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Základní pravidlo: nejméně jednonásobek průměrného měsíčního výdělku, pokud pracovní poměr trval méně než jeden rok; nejméně dvojnásobek, pokud trval alespoň jeden rok, ale méně než dva roky; a nejméně trojnásobek, pokud trval nejméně dva roky. Jde o zákonné minimum – kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele může stanovit vyšší odstupné.

Zvláštní pravidlo platí, pokud pracovní poměr končí kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. V takovém případě náleží odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, bez ohledu na to, jak dlouho jste u zaměstnavatele pracovali.

Do průměrného výdělku pro účely odstupného se započítává hrubá mzda včetně příplatků a pravidelných odměn, ne jen základní tarif. Pokud jste měli proměnlivou mzdu, například kvůli přesčasům nebo prémiím, promítne se to i do výsledné částky odstupného – čím vyšší byl váš průměrný výdělek v rozhodném období, tím vyšší je i odstupné.

Příklad výpočtu

Modelová situace: zaměstnanec pracoval u firmy dva a půl roku a dostal výpověď pro nadbytečnost kvůli zrušení svého oddělení. Protože jeho pracovní poměr trval déle než dva roky, náleží mu odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Jiný příklad: zaměstnankyně pracovala jen osm měsíců, než firma zrušila pobočku, kde pracovala. I přes krátkou dobu trvání poměru jí náleží odstupné, protože šlo o organizační důvod – v jejím případě půjde o nejméně jednonásobek průměrného výdělku, protože poměr trval méně než rok.

Přesnou výši průměrného výdělku, ze kterého se odstupné počítá, vám spočítá mzdová účtárna – vychází se z příjmu za předchozí kalendářní čtvrtletí. Pro rychlou orientaci, jak vysoký je váš aktuální čistý příjem, můžete použít i naši kalkulačku čisté mzdy.

Třetí příklad ukazuje hraniční situaci: zaměstnanec pracoval přesně rok a měsíc, než dostal výpověď pro nadbytečnost. Protože poměr trval déle než jeden rok, ale méně než dva, náleží mu odstupné ve výši nejméně dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku – i jediný měsíc navíc tak může znamenat rozdíl v řádu tisíců korun.

Daně, odvody a kdy se odstupné vyplácí

Odstupné se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se zaměstnavatelem nedohodnete jinak. Podléhá dani z příjmu jako ostatní mzda, ale na rozdíl od běžné mzdy se z něj neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.

Odstupné má vliv i na to, kdy začnete dostávat podporu v nezaměstnanosti – výplata podpory se o dobu, na kterou odstupné podle počtu násobků odpovídá, posouvá. Podrobnosti a přesné podmínky nároku najdete v článku o podpoře v nezaměstnanosti.

Toto je obecná informace, ne daňové poradenství. Konkrétní výpočet a zdanění vašeho odstupného vždy ověřte u mzdové účtárny nebo na finančním úřadě.

Pokud zaměstnavatel odstupné nevyplatí ve sjednaném termínu, jde o prodlení s výplatou mzdového nároku a zaměstnanec se může domáhat jeho vyplacení stejně jako u dlužné mzdy, případně i s úrokem z prodlení. V praxi se první krok obvykle dělá písemnou výzvou k úhradě, teprve pokud nezabere, přichází na řadu soud nebo podnět na inspektorát práce.

Časté chyby a spory kolem odstupného

Nejčastější spor vzniká, když zaměstnavatel nabídne dohodu o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu, i když skutečným důvodem je organizační změna. Bez uvedeného důvodu je pak těžké nárok na odstupné prokázat. Pokud tušíte, že jde o organizační důvod, trvejte na tom, aby byl v dohodě napsaný.

Další chybou je zaměnit odstupné s náhradou mzdy za nevyčerpanou dovolenou – jde o dvě různé platby s jinými pravidly zdanění a výpočtu. Zaměstnanci si také někdy myslí, že na odstupné mají nárok automaticky při jakémkoli ukončení pracovního poměru, včetně vlastní výpovědi – to není pravda, nárok je vázaný výhradně na organizační důvody nebo zdravotní důvody spojené s pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Pokud vám zaměstnavatel odstupné odmítá vyplatit, přestože byl důvod skončení organizační, obraťte se na inspektorát práce nebo se poraďte s advokátem specializovaným na pracovní právo.

Vyplatí se také hlídat, jestli zaměstnavatel nezkouší obejít nárok na odstupné tím, že nejdřív nabídne jinou pozici v rámci firmy, kterou zaměstnanec odmítne, a teprve pak dá výpověď z jiného důvodu. Pokud jde skutečně o odmítnutí nabídky jiné vhodné práce, může to nárok na odstupné ovlivnit – ale musí jít o reálnou, ne jen formální nabídku. V nejasných případech je vždy lepší postup předem konzultovat, než cokoli podepsat.

V neposlední řadě si po skončení pracovního poměru vždy vyžádejte potvrzení o zaměstnání a zápočtový list. Budete je potřebovat jak pro nového zaměstnavatele, tak případně pro úřad práce při registraci – bez nich se vám může evidence i nárok na podporu zbytečně zkomplikovat.

Štítek: Nárok a výpočet