Zaměstnanecké benefity: které se vyplatí a jak se daní

Benefity umí příjemně doplnit výplatu, ale těžko se mezi sebou porovnávají. Projdeme si nejčastější typy benefitů, řekneme si, co je z nich daňově zvýhodněné, a ukážeme postup, jak je přepočítat na peníze a porovnat mezi nabídkami.

Jaké benefity zaměstnavatelé nejčastěji nabízejí

Nabídka benefitů se firmu od firmy liší, ale většina se dá zařadit do několika skupin.

• Stravování. Závodní stravování, stravenky nebo stravenkový paušál vyplácený přímo ve mzdě. Rozdíly mezi variantami a to, kdy se která vyplatí, najdete v srovnání stravenky, nebo stravenkový paušál.
• Dovolená navíc. Nad rámec zákonného minima – typicky týden navíc.
• Sick days. Několik dní volna v roce bez nutnosti dokládat neschopenku, na které ale není zákonný nárok – jde čistě o benefit dané firmy.
• Home office. Možnost pracovat z domova, případně příspěvek na vybavení domácí kanceláře.
• Sport a kultura. Příspěvky na volnočasové aktivity, často přes benefitní kartu nebo poukázky.
• Penzijní a životní pojištění. Zaměstnavatel přispívá na produkt, který si zaměstnanec sám sjednal.
• Vzdělávání. Kurzy, školení, jazykové lekce hrazené firmou.
• Auto, telefon, notebook. Buď jen pro pracovní účely, nebo i pro soukromé použití.
• 13. plat a mimořádné odměny. Nejsou nárokové, závisí na hospodaření firmy.

Konkrétní kombinace benefitů se často stává součástí firemní kultury a bývá jedním z důvodů, proč si lidé mezi jinak podobnými nabídkami vybírají právě danou firmu.

Co je z benefitů osvobozené od daně

Zákon rozlišuje mezi benefity, které se pro zaměstnance daní jako běžný příjem, a těmi, které jsou do určitého limitu osvobozené od daně z příjmu i od odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

• Nepeněžní benefity zaměřené na volný čas a zdraví – typicky příspěvky na sport, kulturu, rekreaci nebo zdravotní péči – jsou do stanoveného ročního limitu na jednoho zaměstnance osvobozené. Konkrétní výše limitu se v čase mění, aktuální částku si ověřte u mzdové účtárny nebo na webu Finanční správy.
• Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění má vlastní, samostatný roční limit, odlišný od limitu na volný čas a zdraví.
• Stravování formou stravenek, stravenkového paušálu nebo závodní jídelny má osvobození vázané na výši stravného při pracovních cestách – i tady jde o částku, která se pravidelně upravuje.

Toto shrnutí berte jako obecný rámec, ne jako přesný výpočet pro váš konkrétní benefit – u limitů a jejich aktuální výše se vždy vyplatí ověřit si stav u zaměstnavatele nebo přímo na Finanční správě.

Pro zaměstnavatele je navíc důležité, zda je konkrétní benefit u něj daňově uznatelným nákladem – to je ale spíš otázka pro účetní firmy než pro zaměstnance, kterého zajímá hlavně to, co mu skutečně zůstane čisté.

Jak benefity porovnat mezi nabídkami

Když srovnáváte dvě nabídky práce, nestačí spočítat, kolik benefitů firma nabízí – záleží na jejich reálné hodnotě.

• Ke každému benefitu si dopište jeho přibližnou peněžní hodnotu za měsíc nebo rok – u příspěvku na sport a kulturu, penzijní připojištění nebo stravenek to jde poměrně přesně, u home office nebo sick days spíš odhadem podle toho, kolik by vás to stálo jinde.
• Sečtěte hodnotu benefitů k základní mzdě a teprve tenhle součet porovnávejte mezi nabídkami – nikoli jen čísla na výplatní pásce.
• Zvažte i benefity, které nejdou snadno vyčíslit, ale ovlivňují kvalitu života – flexibilní pracovní doba, možnost home office, atmosféra v týmu.
• Ptejte se, jestli je benefit garantovaný ve smlouvě nebo interním předpisu, nebo jde jen o „zvyk“, který firma může kdykoli zrušit.

Benefity, nebo vyšší mzda?

Někdy si můžete vybrat – firma nabídne buď benefitní balíček, nebo odpovídající navýšení mzdy. Co se vyplatí víc, závisí na vaší situaci.

• Vyšší mzda je flexibilnější – peníze použijete na cokoli, zatímco benefit je vázaný na konkrétní účel.
• Daňově zvýhodněné benefity ale často znamenají, že z každé koruny, kterou firma dá, vám zůstane víc, než kdyby stejnou částku přidala k hrubé mzdě, ze které se odvádí daň i pojistné.
• Vyšší mzda se počítá i do budoucích nároků odvozených od výdělku – třeba do výpočtu čisté mzdy a navazujících dávek, zatímco část benefitů se do nich nepočítá.
• Pokud váháte, zeptejte se sami sebe, jestli byste nabízené benefity opravdu využívali – nevyužitý benefit má hodnotu nula, i kdyby na papíře vypadal atraktivně.

Tato část se týká daní a odvodů obecně, jde o obecnou informaci – konkrétní dopad na váš příjem je dobré ověřit u mzdové účtárny nebo daňového poradce.

Jak se benefity v praxi liší podle velikosti firmy

Rozsah benefitního balíčku obvykle souvisí s velikostí a stabilitou firmy, i když výjimky existují na obě strany.

• Větší firmy a korporace mívají propracovaný, formalizovaný systém benefitů s pevně danými pravidly, často uvedený přímo v pracovní smlouvě nebo vnitřním předpisu.
• Menší firmy a startupy někdy nabízejí méně formálních benefitů, ale mohou být flexibilnější – třeba individuální dohodou na míru vaší situaci, kterou by u velké firmy nešlo prosadit.
• Příspěvkové organizace a veřejná správa mívají benefity dané zákonem nebo vnitřním předpisem nadřízeného orgánu, méně prostoru pro individuální vyjednávání, ale zase vyšší jistotu, že benefit skutečně dostanete.

Při srovnávání nabídek se proto vyplatí ptát se konkrétně, ne se spokojit s obecným slovem „benefity“ v inzerátu – teprve konkrétní výčet vám ukáže, co skutečně dostanete.

Na co si dát pozor při čtení nabídky benefitů

Nabídka benefitů v inzerátu nebo na pohovoru nemusí odpovídat realitě, na kterou máte automaticky nárok.

• Ptejte se, jestli je benefit nárokový (patří vám automaticky), nebo diskreční (záleží na rozhodnutí nadřízeného či na hospodaření firmy) – typicky u 13. platu a mimořádných odměn.
• Zjistěte si, jestli benefit platí od prvního dne, nebo až po uplynutí zkušební doby či po odpracování určité doby ve firmě.
• U benefitní karty nebo poukázek se ptejte na roční limit čerpání a na to, kde všude je lze uplatnit – u některých je výběr obchodů a služeb omezený.
• Pokud vám firma nabízí auto nebo telefon i pro soukromé použití, počítejte s tím, že se to daní jako nepeněžní příjem – nejde o benefit zcela zdarma.
• Ověřte si i to, co se stane s nevyčerpaným zůstatkem na benefitní kartě na konci roku – u některých poskytovatelů propadá, u jiných se převádí do dalšího období.
• Porovnejte nabídku i s průměrnou mzdou v Česku, ať máte rámcovou představu, jestli je celková nabídka (mzda plus benefity) konkurenceschopná.

Benefity stojí za to zmínit i při jednání o samotné výši mzdy – pokud znáte jejich reálnou hodnotu, snáz posoudíte, jestli je celková nabídka odpovídající. Víc k tomu, jak platové představy formulovat, najdete v návodu platové představy: co říct na pohovoru.

Štítek: Jak vybrat