Práce v Německu a Rakousku: podmínky, jazyk a na co si dát pozor

Jako občan Evropské unie můžete v Německu i Rakousku pracovat bez pracovního povolení – to ale neznamená, že si vystačíte bez přípravy. V článku najdete, jak funguje volný pohyb pracovníků, kde platíte daně a pojištění, na co si dát pozor u zprostředkovatelských agentur a co potřebujete vědět jako přeshraniční pracovník.

Jak funguje práce v Německu a Rakousku bez pracovního povolení

Česko je členem Evropské unie a díky principu volného pohybu pracovníků nepotřebujete jako český občan v Německu ani v Rakousku pracovní povolení. Stačí vám platný cestovní doklad nebo občanský průkaz a splnění běžných požadavků dané pozice – jazykové, kvalifikační nebo jiné, podle konkrétní práce. Rozdíl oproti Česku je hlavně v administrativě: při delším pobytu se v Německu i Rakousku hlásíte na místním úřadě (přihlášení k pobytu), což je běžná povinnost i pro místní obyvatele, ne zvláštní překážka pro cizince.

Pokud plánujete pracovat jen krátkodobě a denně dojíždět, mluvíme o takzvaném přeshraničním pracovníkovi (pendlerovi) – i tady je postup jednodušší než mimo EU, ale je dobré si předem ověřit, jak to ovlivní vaše daně a pojištění v obou zemích.

Pro koho se práce v Německu a Rakousku vyplatí

Práce za hranicemi dává smysl hlavně pro lidi, kteří bydlí blízko hranic a chtějí dojíždět, nebo pro ty, kdo hledají dlouhodobější zkušenost v zahraničí – ať kvůli jazyku, oboru, nebo zkrátka jiné životní zkušenosti. V obou zemích platí zákonná minimální mzda, konkrétní výši si ale vždy ověřte přímo u zaměstnavatele nebo na oficiálních vládních stránkách dané země, protože se v čase mění a lišila by se i podle měny.

Vyplatí se zejména, pokud:

• hledáte obor, kde je v Německu nebo Rakousku výrazně vyšší poptávka než doma,
• chcete si zlepšit jazyk přímo v pracovním prostředí,
• bydlíte v pohraniční oblasti a dojíždění je pro vás reálné,
• zvažujete dlouhodobější přesun a chcete si ověřit, jak funguje práce v zahraničí obecně, než se rozhodnete pro konkrétní zemi.

Jak to funguje v praxi: daně, pojištění a uznávání kvalifikace

Daně a pojištění. Obecně platí, že se daní a odvádí sociální i zdravotní pojištění ve státě, kde práci fyzicky vykonáváte – tedy pokud pracujete v Německu, odvádíte tam. Mezi Českem a Německem i Rakouskem platí smlouva o zamezení dvojího zdanění, která řeší situace, kdy byste jinak museli danit ze stejného příjmu dvakrát. Konkrétní postup se liší podle vaší situace (zaměstnanec, OSVČ, pendler), proto se vyplatí poradit se s daňovým poradcem nebo přímo s finančním úřadem, než začnete pracovat.

Přeshraniční pendleři mají specifické postavení – denně nebo pravidelně dojíždějí za prací přes hranice a zůstávají bydlet v Česku. I pro ně platí pravidlo zdanění podle místa výkonu práce, ale konkrétní detaily (kde se hlásíte ke zdravotnímu pojištění, jak to ovlivní důchodové nároky) je dobré probrat s odborníkem na přeshraniční zaměstnávání.

Uznávání kvalifikace. U regulovaných profesí (zdravotnictví, stavebnictví a další obory s vázanou kvalifikací) budete potřebovat nostrifikaci nebo uznání kvalifikace v dané zemi. U většiny běžných pozic to není potřeba, ale u odborných profesí si to ověřte předem u příslušné profesní komory nebo úřadu v dané zemi.

Jazyk. Základní němčina zásadně rozšiřuje okruh možných pozic. Řada pozic v pohraničí a v gastronomii nebo výrobě jde zvládnout i s minimální znalostí jazyka, ale kvalifikovanější a lépe placené pozice němčinu obvykle vyžadují. Pokud jazyk chcete zlepšit, podívejte se na jak se učit jazyk pro kariéru – principy efektivního učení platí i pro němčinu.

Pro pendlery bývá praktickým krokem i vedení si přehledu o odpracovaných dnech v jednotlivých zemích, pokud práce kombinuje víc míst výkonu – usnadní to případné vyúčtování daní i komunikaci s úřady na obou stranách hranice.

Na co si dát pozor: agentury a podvody

Práci v zahraničí často zprostředkovávají pracovní agentury, a tady je potřeba být obezřetný. Varovné signály, na které si dát pozor:

• Nepřiměřeně vysoké srážky za ubytování strhávané přímo ze mzdy – legitimní agentura má transparentní ceník, ne částku, kterou zjistíte až z výplatní pásky.
• Neochota předložit smlouvu předem nebo tlak podepsat ji na místě bez času na přečtení.
• Slib nereálně vysokého výdělku bez jasného vysvětlení, z čeho se skládá – základní mzda, příplatky, odpočty.
• Žádost o platbu předem za zprostředkování práce – seriózní zprostředkování si účtuje poplatek od zaměstnavatele, ne od uchazeče.

Nejbezpečnější cestou je hledat přes portál EURES, který provozují veřejné služby zaměstnanosti a nabízí přehled ověřených pracovních nabídek napříč zeměmi EU zdarma.

Pomůže i ověřit si firmu, ke které nastupujete, přes veřejné rejstříky nebo alespoň jednoduchým vyhledáním recenzí od bývalých zaměstnanců. Čas strávený ověřováním se vyplatí víc než nepříjemné zjištění až po příjezdu na místo.

Co dělat dál: Rakousko a další kroky

Podmínky v Rakousku jsou obdobné jako v Německu – volný pohyb pracovníků, zákonná minimální mzda, přihlašovací povinnost při delším pobytu a stejný princip zdanění podle místa výkonu práce. Rozdíly bývají hlavně v konkrétních oborech s vysokou poptávkou (turistický ruch, gastronomie, stavebnictví) a v detailech místní administrativy, které se vyplatí ověřit přímo u rakouských úřadů nebo přes EURES.

Než se rozhodnete, promyslete si celý postup – od hledání přes ověření nabídky až po praktickou stránku stěhování. Užitečný je i obecnější přehled jak najít práci v zahraničí a nenaletět, který pokrývá i země mimo EU. Pokud vás zajímá spíš změna oboru než země, mrkněte na změnu kariéry po čtyřicítce a padesátce nebo na možnosti rekvalifikace, než do zahraničí vyrazíte.

Tento text je obecná informace, konkrétní daňovou a pojistnou situaci vždy doporučujeme ověřit u daňového poradce nebo přímo u příslušného úřadu.

Než se pro konkrétní zemi rozhodnete, promyslete si i praktickou stránku – dojíždění, případné stěhování, jazykovou bariéru a to, jak dlouhou zkušenost plánujete. Krátkodobá sezónní práce má jiná pravidla i jiné nároky než dlouhodobé zaměstnání s přestěhováním celé domácnosti.

Dobrým prvním krokem bývá i krátká návštěva regionu, kam se chystáte – ověříte si tak náklady na bydlení, dostupnost dopravy a celkovou atmosféru dřív, než se rozhodnete pro trvalejší přesun. U krátkodobých sezónních prací to samozřejmě není nutné, u dlouhodobého zaměstnání se to ale vyplatí.

Štítek: Průvodce