Networking: jak si budovat kontakty bez trapnosti

Networking se často plete se shánění laskavostí od cizích lidí — a proto z něj má tolik lidí nepříjemný pocit. Ve skutečnosti jde o dlouhodobé budování vztahů, které se vyplácí oběma stranám. V textu najdete, kde kontakty hledat, jak začít rozhovor a jak networking zvládnout i jako introvert.

Networking jako dlouhodobý vztah, ne shánění laskavostí

Nejčastější důvod, proč lidem networking připadá nepříjemný, je, že si ho představují jako oslovování cizích lidí s žádostí o pomoc. Funkční networking je opak — jde o postupné budování vztahů dřív, než je potřebujete, s lidmi, jejichž práce nebo obor vás zajímá. Když pak přijde chvíle, kdy pomoc nebo radu potřebujete, oslovujete někoho, s kým už máte vztah, ne cizí kontakt s jednorázovou žádostí.

Tahle změna perspektivy — z „co ode mě chce“ na „koho by zajímalo, co dělám, a koho zajímá to, co dělá on“ — je základ, na kterém networking stojí.

Tahle změna perspektivy se projeví i v tom, jak rozhovor vedete — místo abyste se soustředili na to, jak vás druhá strana vnímá, se ptejte a skutečně zajímejte o to, co dělá ona. Lidé si dobré posluchače pamatují líp než ty, kdo mluví hlavně o sobě.

Kde kontakty hledat

Networking nezačíná u cizích lidí, ale u vztahů, které už máte. Bývalí kolegové jsou nejsnadnější první krok — znáte se, víte, co dělají, a stačí udržovat kontakt i po odchodu z firmy. Dál se hodí oborové akce a konference, kde se soustředí lidé se stejným zaměřením, a profesní komunity — offline i online skupiny lidí ve stejném oboru.

Profesní sociální sítě usnadňují najít lidi podle oboru nebo pozice a udržovat kontakt na dálku, ale nenahrazují osobní rozhovor — fungují nejlíp jako doplněk k reálnému setkání, ne jako jediný kanál.

Nepodceňujte ani lidi mimo váš přímý obor — bývalý spolužák z jiného zaměření nebo soused, který pracuje jinde, může znát právě toho, koho vy hledáte. Síť kontaktů se rozšiřuje i nepřímo, přes lidi, kteří vás propojí dál.

Jak začít rozhovor, aniž by to působilo nuceně

Nejjednodušší začátek je konkrétní otázka nebo komentář k něčemu, co druhá strana právě dělá nebo řekla — reakce na přednášku, konkrétní projekt, se kterým jste se setkali, nebo společný kontakt. Vyhněte se obecným frázím typu „co děláte“ bez kontextu, lépe fungují konkrétnější otázky, na které má druhá strana chuť odpovědět.

Informační rozhovor

Informační rozhovor je krátká, konkrétně zacílená schůzka nebo hovor, kde se ptáte někoho zkušenějšího na jeho zkušenost v oboru nebo na konkrétní kariérní rozhodnutí — ne že byste žádali o práci. Osloví se přímo, s jasným účelem a nabídkou krátkého, konkrétního času.

Vzor oslovení: „Dobrý den, sleduji Vaši práci v oboru [obor] a zaujalo mě, jak jste přešel/přešla z [pozice] do [pozice]. Ráda bych se od Vás dozvěděla víc o téhle zkušenosti — měl/a byste čas na patnáctiminutový hovor v příštích dvou týdnech?“

Po informačním rozhovoru se vyplatí krátce poděkovat a ozvat se s výsledkem, pokud vám rada k něčemu konkrétnímu pomohla — potvrzuje to druhé straně, že jí věnovaný čas nebyl marný, a otevírá to prostor pro další kontakt v budoucnu.

Jak kontakty dlouhodobě udržovat

Vztah, který ožije jen ve chvíli, kdy něco potřebujete, se rychle vyčerpá. Udržujte kontakt drobnými, pravidelnými gesty — pogratulujte ke kariérnímu posunu, ozvěte se s článkem nebo informací, o které víte, že druhou stranu zajímá, občas se jen zeptejte, jak se má. Nemusí to být často, stačí občasný, ale skutečný zájem.

Dávejte dřív, než berete

Nejsilnější zásada networkingu je nabízet pomoc, kontakt nebo informaci dřív, než o něco požádáte sami. Nemusí jít o velkou laskavost — stačí propojit dva lidi, kteří by si mohli být užiteční, nebo sdílet informaci, kterou by druhá strana ocenila. Dlouhodobě se to vrací, i když ne vždy od stejného člověka, kterému jste pomohli.

Funguje i jednoduchý systém připomínek — poznamenat si, kdy jste se s kým naposledy ozvali, a čas od času se vrátit i ke starším kontaktům, se kterými jste dlouho nemluvili. Vztah, který na chvíli utichne, se dá obnovit snadněji, než se často zdá.

Networking pro introverty

Networking se často spojuje s velkými večírky a nutným small talkem, což introvertům přirozeně nesedí. Funguje ale i v menším měřítku — jeden na jednoho, přes psanou zprávu místo telefonátu, nebo v menších, tematicky zaměřených skupinách místo velké akce. Introverti navíc často excelují v hlubších, obsahovějších rozhovorech, které z dlouhodobého hlediska budují silnější vztah než povrchní konverzace s desítkami lidí na jedné akci.

Klíčové je zvolit formát, který vám nevadí opakovat pravidelně — jednorázová snaha „se přemoct“ na jedné akci nevydrží, pravidelný menší kontakt ano.

Pomáhá si i předem naplánovat konkrétní, malý cíl na akci — promluvit se třemi novými lidmi, ne strávit celý večer s jediným kolegou, se kterým už dobře znáte. Malý, splnitelný cíl snižuje tlak a networking dělá zvládnutelnějším.

Osobní značka v oboru

Networking se posiluje i tím, jak jste v oboru vidět mimo osobní kontakty — třeba sdílením vlastní zkušenosti, psaním o tématu, kterému rozumíte, nebo aktivní účastí v odborné diskuzi. Nejde o sebeprezentaci pro efekt, ale o to, aby lidé, kteří vás ještě osobně neznají, měli představu, čemu se věnujete a v čem jste dobří — pak je i navazování kontaktu snazší, protože nezačínáte od nuly.

Networking se dobře doplňuje i s dalšími dovednostmi z týhle rubriky — s komunikačními dovednostmi, které vám pomůžou vést rozhovor přirozeně, i s soft skills obecně, které zaměstnavatelé i kontakty v oboru vnímají jako důležitou výbavu. Pokud právě přecházíte do vedoucí role, síť kontaktů v oboru se hodí i tam — víc v textu o první manažerské pozici. A jednání s novým kontaktem občas přerůstá i ve vyjednávání o konkrétní spolupráci, k čemuž se hodí text o vyjednávání.

Štítek: Návody a vzory