Jak se připravit na pracovní pohovor

Dobrá příprava na pohovor nezačíná ráno před schůzkou, ale několik dní předem. Projdeme si, co si zjistit o firmě, jak si připravit konkrétní příklady metodou STAR a jak celý pohovor obvykle probíhá od úvodu až po poděkování.

Co zjistit o firmě předem

Základní průzkum firmy vám ušetří trapné situace typu „čím se vlastně zabýváte“ a zároveň vám dá materiál pro vlastní otázky. Zaměřte se na:

• Čím se firma zabývá a kdo jsou její typičtí zákazníci nebo klienti.
• Jak firma komunikuje navenek – web, sociální sítě, poslední novinky.
• Kdo bude u pohovoru sedět, pokud to víte předem – pomůže si najít jejich profesní profil a mít alespoň orientační představu, s kým budete mluvit.
• Jaká je firemní kultura, pokud se to dá vyčíst z webu nebo referencí – formálnější, nebo naopak neformální prostředí.

Stejně důležité je znovu si projít samotný inzerát a vypsat si, jaké požadavky firma zmiňuje – budete je potřebovat v dalším kroku přípravy.

Pokud jde o vaši první pracovní zkušenost po škole, věnujte přípravě o něco víc času – najdete v ní i to, jak nahradit chybějící praxi konkrétními příklady ze studia nebo brigád, viz článek první práce po škole: jak ji najít bez zkušeností.

Pomůže i připravit si krátké shrnutí vlastní kariéry – takzvané „představte se“ na jednu až dvě minuty, které použijete v úvodu pohovoru. Mělo by obsahovat, kdo jste profesně, co aktuálně děláte a proč vás zaujala právě tahle pozice, bez zbytečného vyprávění celé osobní historie.

Jak spárovat požadavky z inzerátu s vlastními příklady

Vezměte seznam požadavků z inzerátu a ke každému si předem připravte jeden konkrétní příklad ze své praxe, který dokazuje, že danou dovednost skutečně máte. Nejde o to naučit se odpovědi nazpaměť, ale mít v hlavě jasno, který příklad se k čemu hodí.

Metoda STAR

Pro strukturování příkladů se hodí metoda STAR:

• Situace – stručný kontext, kde a kdy se to odehrálo.
• Úkol – co bylo vaším úkolem nebo cílem.
• Akce – co jste konkrétně udělali.
• Výsledek – jak to dopadlo, ideálně s měřitelným nebo aspoň popsatelným přínosem.

Tahle struktura funguje na otázky typu „popište situaci, kdy jste museli řešit konflikt“ nebo „dejte příklad, kdy jste museli splnit náročný termín“ – tedy na většinu behaviorálních otázek, se kterými se u pohovoru setkáte.

Nejčastější typy otázek, na které se STAR hodí

Kromě konfliktu a náročného termínu se metoda STAR hodí i na otázky typu „popište situaci, kdy jste udělali chybu a jak jste ji napravili“, „kdy jste museli přesvědčit kolegu nebo nadřízeného o svém řešení“ nebo „kdy jste museli rychle rozhodnout bez dostatku informací“. Mějte v záloze tři až čtyři různorodé příklady, abyste je mohli přizpůsobit konkrétnímu znění otázky.

Jaké otázky si připravit pro personalistu

Pohovor je oboustranný – firma zjišťuje, jestli se hodíte vy jim, ale i vy zjišťujete, jestli se hodí pozice vám. Mít připravené vlastní otázky ukazuje zájem a pomůže vám rozhodnout, jestli nabídku případně přijmout. Zeptat se můžete třeba na:

• Jak vypadá běžný pracovní den na dané pozici.
• Jak se ve firmě měří úspěch v roli, o kterou se ucházíte.
• Jaké jsou další kroky výběrového řízení a jaký je předpokládaný časový rámec.
• Jak funguje zaškolení nového člena týmu.

Otázky na plat je lepší nechat na chvíli, kdy je sama otevře firma, nebo na pozdější kolo, pokud jich má být víc – podrobněji se tomu věnuje přehled o tom, jak celé výběrové řízení probíhá.

Vyhněte se otázkám, na které jde odpověď snadno najít na webu firmy – ptát se na to, čím se firma zabývá, po předchozím průzkumu nepůsobí dobře. Lepší je zeptat se na něco, co veřejně dostupné není, třeba na to, jak konkrétně vypadá spolupráce mezi týmy nebo co dělá lidi ve firmě spokojené.

Jak pohovor obvykle probíhá

Struktura bývá u většiny pohovorů podobná, i když se detaily liší firmu od firmy:

• Úvod – krátké seznámení, obvykle neformální rozhovor na uvolnění atmosféry.
• Otázky na vás – o praxi, motivaci, silných a slabých stránkách, situační a behaviorální otázky.
• Prostor pro vaše otázky – využijte předem připravené otázky z předchozí sekce.
• Informace o dalších krocích – kdy a jak se ozvou, jestli následuje další kolo nebo úkol.

Konkrétní přehled nejčastějších otázek i toho, co jimi personalista zjišťuje, najdete v článku nejčastější otázky u pohovoru a jak na ně odpovědět.

Někdy je součástí výběru i skupinové hodnocení víc kandidátů najednou – co obnáší a jak se na něj připravit, popisuje článek assessment centrum: co vás čeká a jak se připravit.

Délka celého pohovoru se liší podle pozice a firmy, obvykle jde o desítky minut až o hodinu. U vyšších pozic nebo pozic s víc koly bývá první setkání kratší, spíš orientační, a podrobnější rozhovor přichází až v dalším kole.

Řeč těla a praktická příprava dne pohovoru

Kromě obsahu odpovědí hraje roli i to, jak působíte – oční kontakt, vzpřímené držení těla, pevný, ale ne přehnaný stisk ruky při podání ruky na úvod. Nervozita je normální, personalisté s ní počítají, jde spíš o to nepůsobit uzavřeně nebo nezúčastněně.

Prakticky si den předem připravte: cestu na místo (u osobního pohovoru počítejte s rezervou na zpoždění), tištěnou nebo digitální kopii životopisu pro jistotu, poznámky s vlastními otázkami a přiměřené oblečení. Co si obléct podle typu firmy, popisuje článek co si obléct na pohovor.

Pokud pohovor probíhá online, věnujte pozornost i technickému zázemí – stabilní připojení, neutrální pozadí, dostatečné osvětlení obličeje a kamera ve výšce očí. Zkontrolujte funkčnost mikrofonu a kamery s dostatečným předstihem, ne až v okamžiku, kdy se má hovor začít.

Jak pohovor zakončit a co dělat pak

Na konci pohovoru poděkujte za čas a možnost se představit, případně zopakujte stručně zájem o pozici. Pokud vám neřeknou termín, kdy se ozvou, klidně se zeptejte sami – je to jedna z otázek, kterou určitě stihnete využít.

Do jednoho dne po pohovoru se vyplatí poslat krátký e-mail s poděkováním – pár vět, ve kterých zopakujete zájem o pozici a případně doplníte cokoli, na co jste u pohovoru zapomněli. Není to povinnost, ale u vyrovnaných kandidátů to může být rozhodující detail.

Pokud vám nabídku nakonec neposkytnou, je v pořádku slušně požádat o zpětnou vazbu – ne vždy ji dostanete, ale stojí to za pokus a může vám to pomoct u příštího pohovoru. Odmítnutí nemusí znamenat, že jste udělali něco špatně, často jde jen o to, že se hledal jiný profil zkušeností.

Štítek: Návody a vzory