Publikováno 3. března, 2014
Teorie motivace
Existuje mnoho teorií na téma motivace, každá je jiná a každá má svým způsobem pravdu.
Jak motivaci vidí filozofové a vědci?
Maslowova teorie
Maslow byl filozof, který do psychologie přispěl s jeho pyramidou potřeb. Tuto pyramidu si jistě matně vybavujete ještě ze školních let, ale pro zopakování si uvedeme aspoň nejzákladnější variantu této pyramidy: základ této pyramidy jsou fyziologické potřeby, nad mini je potřeba jistoty, té se nadřazuje potřeba lásky, úcty a na vrcholu stojí seberealizace. Maslow říká, že tyto stupně na pyramidě jsou motivací pro člověka, protože když uspokojí všechny své potřeby, tak bude vysoce produktivní, dobře naladěný a vše bude dělat rád a dobře.
Vroomova teorie očekávání
Victor Vroom tvrdil, že teorie motivace je založena na tom, co člověk očekává. To znamená, že motivaci ovlivňuje to, co od dané věci očekáváme, protože dle toho, co člověka čeká, podává své výkony. Podle Vrooma jde o to, jak si člověk odpoví na tyto otázky:
- „ Je pro mě cíl atraktivní?“
- „ Je pravděpodobné, že daný úkol splním?“
- „ Je pravděpodobné, že za splnění úkolu dostanu odměnu, kterou očekávám?“
Podle jeho teorie by zaměstnavatelé a všichni lidé, kteří chtějí někoho motivovat, měli pamatovat, že daná osoba si tyto otázky pokládá a aby byla motivace správná, tak by si po rozhovoru měli na ně kladně odpovědět.
Jak lze motivaci rozdělit?
Podle možných teorií motivaci lze motivaci dále dělit na pozitivní a negativní.
Pozitivní
jde o motivaci, která vede k něčemu dobrému. Například člověk pracuje usilovněji a kvalitněji a podobně.
Negativní
je způsob motivace, která může na člověku zanechat jisté zápory. Například, když si člověk určí cíl, ale stále se obává, že tohoto cíle nemůže dosáhnout a následně se uspokojí s menším cílem, anebo se uchýlí k něčemu špatnému, aby zapomněl na to, že daný cíl nemůže splnit.
Může motivace selhat?
Samozřejmě, že jsou teorie motivace, které připouští jisté selhání a to pokud si jako motivaci dáme jistý cíl, děláme vše proto, abychom tohoto cíle dosáhli, snažíme se, ale nikdo si naší snahy nevšímá a cíl běží na daleký běh od nás. To může po nějaké době způsobit demotivaci a dokonce pro slabší osobnosti i deprese a jiné psychické kolapsy.