Školní nábytek
Jako každý člověk, tak i já jsem prošla systémem vzdělávání v české republice a skončila jsem na úrovni vysokoškolské. Měla jsem možnost poznat mnoho druhů školních lavic a musím říci, že většina z nich vůbec nebyla uzpůsobena potřebám studentů.
Snad nejlepší podmínky mají děti na základních školách, kde se starají i o to, aby děti neměly křivou páteř, seděly rovně a pokud možno měly okolo sebe pořádek. Typické stoly s háčkem na pověšení tašky na rameno měly svůj účel. Ať bylo ve škole neuklizeno, jak chtělo, domů jste šli s čistou taškou. Dále místo pod deskou stolu bylo dobrou vychytávkou. Nejen, že tam člověk mohl dát pití a svačinu, také tam ale schoval knížku nebo telefon s tahákem. Jediné, co by se dalo vytknout a to u všech školních zařízení, jsou židle. Tvrdá opěrka a tvrdé sedadlo bez sedáku byla muka. Pokud člověk sedí více jak pět hodin na jedné židli, může mít zaděláno na hemeroidy nebo i na křivou páteř.
Na střední škole bývá většinou pořádek lavic zachovaný jako v případě základní školy. Ale záleží na typu školy. Např. na gymnáziu bývaly obvyklé kaskádovitě posazené stoly kvůli lepšímu zvuku. Tyto lavice byly ukotveny na místě, a pokud někdo seděl uprostřed řady a musel na záchod, většina dalších lidí z řady byla nucena se zvednout. Taktéž to nebyl nejlepší způsob.
Když se student vydá dál na vyšší odbornou školu nebo na vysokou školu, štěstí na lavice a židle už mít nemusí vůbec.
Systém skládaných židlí a stolků je fajn, ale možná pro trpaslíky. Židle nelze přisunout a stolek nelze roztáhnout. Je to velice nepohodlný způsob, jak do třídy nahustit, co nejvíce studentů na co nejmenší prostor. Na tak malý stůl většinou nelze položit ani počítač nebo rozevřenou knihu se sešitem. Zároveň zde končí také výhody s čistými taškami. Je to k podivu. Zatímco na základní a střední škole se musíte přezouvat do jiné obuvi, abyste ve škole nenašlapali, na vyšším stupni vzdělání se už tohle chování nenosí. Zároveň však z lavic mizí držáky na tašky a úložné místo z pod lavic na knihy. Domů tak většinou odcházíte se zaneřáděnými zády od špinavých tašek a v horším případě i se špinavými knihami.
Úplným vrcholem nedoladěných lavic pro studenty jsou ty, kde máte sice polstrovanou židli, která se dá přitáhnout, ale zároveň máte stoleček, na který narazíte např. ve vlaku. Když se o něj opřete, stoleček se sám složí a spadne vám z něj všechno, co na něm je, což většinou přeruší vyučujícího a ten se na vás pak tváří jako bůh pomsty.
Doporučení zní tedy následovně. Ať pro školáky nebo studenty je důležité na čem sedí a kam si mohou dát svoje věci. Disagnéři dnes již umí vytvořit z různých materiálů, různé druhy nábytku o různém pohodlí a dokonce i barvě. Vůbec by mi nepřipadalo hloupé, kdyby se podobně jako na přeměnu např. náměstí, vytvářely i soutěže na nábytek do škol, kde by vyhrála nejlepší nabídka nikoli ta nejlevnější.
