Přijít o práci je stejné, jako přijít o partnera
Dvě různé věci, mají na lidskou psychiku stejné účinky. Pokud přijdete o zaměstnání, tak řešíte to, proč právě vy jste byli z práce vyhozeni. Máte pocit, že jste nebyli tak dobří, že kolega byl lepší, nebo nechápete, proč si za vás v zaměstnání našli náhradu. Stejně tak je to i se vztahem. Pokud vás opustí partner, tak si říkáte, že jste asi pro něj nebyli tak dobří, že je tu někdo lepší, kdo se dostal na vaše místo, a že vy jste něčím zklamali. Oba případy jsou velmi složité, a pokud se člověk dozví, že někde neuspěl, je mu to samozřejmě líto. Přemýšlí nad tím, proč tomu tak bylo. Co udělal špatně a co se stalo, že musí řešit takovéto věci.
Přijít o práci přináší stavy úzkosti a depresí, člověk najednou neví, co dál, a co si se svým životem počne. Nevidí před sebou nic optimistického, a to je důvod, proč je z celé situace špatný. Neví, jak dlouho bude muset žít takzvaně z ruky do huby, a proto se snaží, aby si co nejdříve našel práci novou. Takto je to i se vztahem. Pokud se dva lidé rozejdou, jeden si najednou samotu nedovede nějak reálně představit. Neví, co si počít a jak dlouho bude sám. Snaží se hledat si nového partnera stejně tak, jako si hledá nezaměstnaný novou práci.
Inzerce a seznamování jsou teď věcí, která je na denním pořádku. Člověk hledá nové řešení proto, aby mohl být v pohodě a žít zase stejně, jako dřív. Sebevědomí má ale dotyčný v obou případech stejně nízké, a to ať už z důvodů, že přišel o práci, nebo proto, že přišel o partnera. Najednou cítí, že v něčem neuspěl, pohořel, byl horší, než jeho nástupce a zklamal sám sebe. Na druhou stranu mu to ale většinou dodá něco, co ho donutí k tomu, aby šel dál a byl lepší. Nastala situace, která se pro dotyčného stala hnacím motorem. Většina z nás se snaží dokázat, že je lepší a přesvědčit o tom i své okolí.
