Migrační krize Evropy si žádá systémové řešení
Situace, která v současné době panuje okolo neutuchajícího přílivu uprchlíků se všemi svými důsledky, nemá snadné a jednoznačné řešení. Od politiků vyžaduje především informovanost, angažovanost a ochotu hledat odpovědi za hranicemi naší republiky, ideálně v zemích původu běženců a co nejblíže místům konfliktů či humanitárních krizí.
Debaty o problematice uprchlíků jsou velmi ostré
Pravděpodobně neexistuje aktuální téma, které by rozdělovalo společnost tak radikálně jako otázka migrace. Na jedné straně stojí “vítači”, kteří by přijímali zcela nekriticky, na druhé straně kulminují názory hraničící s rasismem. Jen málokdo si ovšem uvědomuje, že naprosté otevření dveří imigrantům ve skutečnosti postiženým zemím nikterak neprospěje, naopak pouze utužuje diktátorské režimy, které v nich panují. Existuje vůbec racionální a funkční řešení migrace?
Kdo sleduje politickou situaci, jistě si nemohl nevšimnout, že stav společnosti se zde zrcadlí. Někteří bohužel zneužívají strachu lidí z migrace k budování vlastní popularity, jiní se naopak vezou na současné vlně multikulturalismu a tolerance. Na jakýkoliv průlom zatím marně čekáme, což je zčásti zapříčiněno také tím, že mluvit o problému je jednoduše snazší, než se jej pokusit aktivně řešit. Naštěstí to však neplatí ve všech případech. Ostatně i v naší republice máme poslance, kteří se na problém s migranty dívají z širšího měřítka a nebojí se přiložit ruku k dílu. Za všechny jmenujme poslance Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského. Ten je neochvějným zastáncem názoru, že je třeba o problému hovořit primárně s africkými politiky, a podle svého přesvědčení i koná.
Je lepší naučit člověka rybařit, než mu přinést rybu
Europoslanec Tomáš Zdechovský, vice-koordinator Evropské lidové strany ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, při svých návštěvách Afriky zaujatě hledá dlouhodobá a lokální řešení migrační krize. Nedávno se zúčastnil konference na téma imigrace na Sahaře, na níž participovali politici, novináři a vědci z mnoha afrických zemí. Osobně se tak mohl přesvědčit o tom, že mnoho afrických zemí posílá své obvyvatele do Evropy z důvodů nepříznivé ekonomické situace. Příliv kvalifikovaných lidí do Evropy, kteří pak na dálku vyživují své příbuzné, je však také pouze náplastí na africkou chudobu a nepomáhá v globálním měřítku. Je proto nutné rozlišovat mezi běženci, kteří s nasazením vlastního života opouštějí bojiště a zničené domovy, a ekonomickými migranty.
Zásadní skutečností, kterou je nutné si uvědomit, je, že problémy Afriky nevyřešíme, a to ani v kooperaci s ostatními evropskými zeměmi. Především je totiž musí začít řešit místní vlády. Evropská unie by pak již nebyla v roli spasitelů, ale pomocné ruky a partnera. Podílela by se na společném boji proti největším strašákům afrických zemí, jimiž jsou chudoba, klimatické změny, nedostatek pitné vody, hladomor, extrémistické skupiny či korupce. Je zkrátka třeba hledat stabilnější řešení než humanitární pomoc, která je sice momentálně nezbytná, ale do budoucna situaci nijak nezvrátí.
Jakou formu by pomoc mohla mít?
Jedním z návrhů, který by Zdechovský rád předložil v Evropském parlamentu, je omezit množství projektů v Africe, do nichž proudí obrovské finance, a zaměřit se spíše na efektivitu než na kvantitu. Za příklad dává Maroko, jehož školství, zdravotnictví i infrastruktura právě díky systematické pomoci prodělaly obrovské pozitivní změny. To jsou oblasti, v nichž by potřebovala výpomoc převážná většina afrických zemí, jelikož obecně nemají dostatek kvalifikovaných lidí, což je jedním z důvodů jejich neschopnosti řídit své země. Například v Kongu se v době jeho získání nezávilosti nacházelo pouze 17 absolventů vysokých škol. Lokálně je pak třeba soustředit se na zlepšení podmínech v tamních uprchlických táborech a cíleně bojovat s pašeráky lidí.
Tomáš Zdechovský se nejen aktivně angažuje, ale také píše o tomto a mnoha dalších tématech se společným jmenovatelem Afrika blog, kde se můžete dozvědět mnoho informací, jež nejsou běžně dostupné každému, kdo do daných zemí nevycestoval.