Kdy je načase změnit místo?
Přestože se při nástupu do nové práce může jevit místo jako ideální, po nějaké době nás mohou různé okolnosti přimět k tomu porozhlížet se po zaměstnání jiném. Kdy je načase vyměnit práci za jinou?
Důvod ke změně
Nastoupíte do nového zaměstnání a snažíte se jak zapadnout do kolektivu, tak hlavně prodat všechny své dosavadní znalosti a dovednosti. Setkáte se s úspěchem, a tak se vzděláváte dál, chodíte na semináře a kurzy, dokonce se naučíte další cizí jazyk, pracujete přesčas, okrádáte se o soukromý život, ale bez jakékoliv pochvalné reakce ze strany zaměstnavatele? Zabrzděte!
Pokud šéf neocení Vaši snahu, zkuste na sebe upozornit. Zamyslete se nad svým sebevědomím a schopností prezentovat svoje schopnosti. Vážíte si sám sebe a vadí Vám, že Vaši práci ostatní nevidí? Nepodceňujte se, nenechte na sobě „dříví štípat“ a řekněte si o prémie nebo povýšení. Zdůrazněte svoje kvality a sebezdokonalení za dobu od nástupu do zaměstnání, reagujte mile, ale sebevědomě, volte možnost kompromisů, ale navrhujte i vlastní řešení a plány.
O povýšení je nejlepší žádat po úspěšně zvládnutém úkolu nebo projektu, na který můžete upozornit. Nejideálnější doba pro řešení pracovních záležitostí tohoto typu je začátek týdne dopoledne. Je dobré vystihnout moment, kdy je šéf v dobré náladě. Pro dobrou sebeprezentaci je vhodné požádat nadřízeného o schůzku předem, spolu s informacemi o možnosti projednání Vašich pracovních možností.
Leckoho by napadlo, že za jasným odchodem ze zaměstnání mohou stát i neshody s kolegy. Ty mohou mnohdy přerůst až v šikanu na pracovišti, která se nazývá odborným výrazem mobbing. Vyznačuje se nejrůznějšími formami znepříjemňování či dokonce znemožňování výkonu práce, ojedinělé není ani tzv. sexuální harašení.
Citliví, neprůbojní, introvertní lidé nebo osoby s podobnou zkušeností z minulosti si s podobnou záležitostí nejspíš neporadí snadno a raději místo změní. Je důležité si však uvědomit, že pokud nás práce baví, byla by škoda o místo přijít. Co takhle zažádat o přeřazení do jiného oddělení nebo získat alespoň nějakého spojence na svou stranu? Pokud je pro nás zaměstnání naplňující a stojíme o něj, měli bychom bojovat.
A co když vyhoříte?
Po nástupu do nové práce jedete na plný plyn, ale za čas se vaše pracovní tempo snižuje, jste vyčerpaní, bez motivace, frustrovaní a nerozumíte si ani s kolegy? Vaším problémem je s největší pravděpodobností tzv. syndrom vyhoření (burnout).
Jde o důsledek dlouhodobého zatížení, stresu a vyznačuje se citovým a mentálním vyčerpáním. Nejohroženějšími, co se vyhoření týče, jsou lidé, kteří s lidmi také pracují – zejména lékaři, učitelé, právníci, policisté, ale i operátoři v call centrech. Ale hrozí i všem ostatním, kteří se v zaměstnání necítí dobře, práce je nebaví nebo mají ze svých výsledků předem obavy.
Přes počáteční pracovní euforii a zápal, dokonalost a workoholismus se postižený dopracuje skrz snahu zvládat stále více a více úkolů až k neschopnosti organizovat si čas.
Syndrom vyhoření je plynulý, postupný a dlouhodobý proces, při kterém je brzké zaregistrování problému takřka nemožné.
Čím vším se může burnout vyznačovat?
Z emotivní oblasti jde zejména o sklíčenost, zoufalství nebo bezmocnost. Dále pak o nesoustředěnost, podrážděnost střídanou apatií, zapomínání, nechuť do práce, mnohdy i nucení se vstát vůbec z postele a normálně fungovat. Postižená je i tělesná stránka člověka – častá je nespavost, bolesti hlavy nebo žaludku, nechuť k jídlu nebo naopak přejídání, únava až naprosté vyčerpání organismu.
Člověk trpící burnoutem má tendence hledat útěchu v alkoholu, lécích, cigaretách nebo jiných návykových látkách. Nezapomínejme, že syndrom vyhoření je nápadně podobný depresi.
Jak se vyhoření zbavit?
Nejlepší je zaměřit se sám na sebe – ujistit se o svých kvalitách a schopnostech, plánech nebo ambicích. Vyhoření v pokročilé fázi patří do rukou odborníka, pomoci by mohla delší dovolená nebo i právě změna zaměstnání, kdy se postižený bude moci soustředit na novou pracovní výzvu a náplň.
Jak nevyhořet vůbec?
Důležité je navazovat sociální vazby, nebránit se setkáním s blízkými a přáteli, umět odpočívat a relaxovat, nelpět na dokonalosti za cenu svého zdraví, nebýt přehnaným workoholikem a perfekcionistou a dokázat si dobře zorganizovat svůj čas.
Jak na změnu práce?
Není náhoda, že spousta lidí končí po vystudování a pár pracovních zkušenostech naprosto mimo obor. Přestože by bylo ideální, kdybychom celý život pracovali na vysněném místě, které by nás naplňovalo pocitem radosti a uspokojení, není to vždy jednoduché.
Při rozhodování o volbě budoucího zaměstnání nemají mnozí mladí lidé ani potuchy, co by je doopravdy bavilo, proto berou následné vystudování střední, někdy i vysoké školy, jako krok vedle. Ale každá zkušenost je dobrá a počítá se. Ne každý má čas a energii vrhnout se do zcela nového studia, které by mu zabralo znovu několik let.
Od čeho jsou tedy rekvalifikační kurzy, semináře, workshopy, kde se můžeme naučit něčemu úplně novému? Je vhodné zamyslet se nad svými zálibami, volným časem, činnostmi, které nás naplňují radostí. Zaměstnání by nemělo být utrpení, kdy na pokraji sil a zcela znechucení doneseme domů výplatu a děsíme se dalšího pracovního dne.
Nejlepším zaměstnáním je takové, které bychom vykonávali rádi, i kdybychom za ně nedostali zaplaceno. Ne každému se to poštěstí, ale proč nejít skvělému místu trochu naproti? Není náhoda, že manažerky, které od rána do večera pobíhají po pracovních schůzkách, po nocích vytvářejí složité prezentace na poradu a jezdí na služební cesty, jednoho dne z kanceláře prostě odejdou a začnou vařit marmelády. A je jim dobře. Uznávám, je to nezvyklé, ale přesto pochopitelné.
Přestože je stále kladen důraz na výkon a kvantitu, lidé se začínají věnovat sami sobě, začínají uspokojovat svoje potřeby a hledat klid a životní štěstí. Je rozdíl, zda vás změna práce nebo i krátkodobá nezaměstnanost neohrozí nebo to, když máte ženu se třemi dětmi a hypotéku na dům, v takovém případě si pauzu jen tak dovolit nemůžeme.
Čím se tedy řídit při změně zaměstnání?
Zaměřte se na svoje silné stránky, dovednosti, znalosti a schopnosti, ujasněte si svůj žebříček hodnot a činnosti, které Vám přinášejí radost. Mějte na paměti i pozice, které skutečně dělat nechcete.
Vyberte si několik TOP profesí, které Vás zajímají nejvíc, ujasněte si klady a zápory u každé z nich, výhody, které by Vám mohla přinést, zjistěte si podmínky, které jsou kladeny na danou pozici nebo se zeptejte někoho známého, který tuto práci zastává.
Určete si kritéria, jakýsi pracovní žebříček hodnot, které jsou pro Vás důležité. Neumíte si představit práci s nulovým prostorem na volný čas nebo Vás limituje výše příjmu? Poté je načase začít plánovat. Naplánujte si jednotlivé body, které povedou k cestě za vysněným místem, dejte jim jména a termíny, jedině tak se je budete snažit dodržet. Kurz, obnovení životopisu, oslovení potenciálního zaměstnavatele a další. A přes všechno úsilí a možné nezdary to nevzdávejte. Každá zkušenost se počítá a určitě se objeví někdo, kdo bude hledat právě Vás.
