Publikováno 12. srpna, 2015
Je opravdu potřeba neustále zavádět nové školní podmínky?
Ministerstvo školství neustále mění a vymýšlí nové zákony, co se studia týče. Změny se týkají studentů, tak i učitelů. Učitelé si musí doplnit vzdělání, připravit si materiály pro studenty a ještě k tomu zvládat každodenní starosti doma. Je opravdu potřeba lidi v oblasti školství takhle dusit a i jiné profese, co si musí dodělat vzdělání? Celou dobu dělají svou práci správně několik desítek let a potom vyjde vyhláška a oni mohou přijít o práci. Školní teorie přece není všechno.
Aktuální školní dění
Momentálně proběhly povinné didaktické přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky. Šance přijetí žáka na střední školu s maturitou jsou zúženy. Už v předešlých letech měly střední školy potíže s počtem studentů, jenže teď to vypadá, že by mohla být potíž ještě větší. Důležité spíše je, jak se na střední škole udržet, dostat se tam, už není tak velký problém. Teď to už problémem bude. Není pravidlem to, že někdo nezvládá matematiku, že je hloupý.
Pokud budou přijímací výsledky dobré, nebude pochyb, že by to tak nezůstalo. Když se tohle zavede, určitě i přijde na řadu povinná maturitní zkouška z matematiky. To opravdu spoustu studentů děsí. Na některých maturitních oborech, přece ani není potřeba. Tak proč by měla být povinná? Ministerstvo školství mluví o tom, že by se měla zvýšit gramotnost studenů v oblasti matematiky. Spoustu studentů, kteří si samy zvolí zkoušku z matematiky, neuspějí.
Ministerstvo školství by si taky mělo uvědomit, že ne každý studijní obor matematiku opravdu k životu potřebuje. Pečovatelky, právníci, kosmetičky nebo návrháři matematiku k životu nepotřebují.
Špatný systém
Momentálně upadá zájem o vzdělání s výučním listem. Aby taky ne. Už od základní školy je žákům vštěpováno od učitelů, rodičů a příbuzných že výuční obory jsou na nic, že studie jsou to nejlepší. A kde jsme teď?
Veliká poptávka je po řidičích, mechanicích, nástrojářů a podobných strojních oborů. Spoustu lidí co vystudovalo ekonomiku , pracují v továrnách a velmi vzdělaní lidé s několika tituly VŠ mají také potíž sehnat práci, protože některé firmy mají problém tomu člověku platit zákoně stanovenou výplatu.
O člověku co má jen tři roky školy, se i mluví jako o hlupákovi, a to jen pro to že umí pracovat rukama. A už jen ta povinná matematika u maturit vyděsila některé žáky tak, že si radši podaly přihlášku na tříletý obor s výučním listem.
Unavení a nepochopení studenti
Školní období je plné stresu, nejvíce pro ty co chtějí jít ještě na vysokou školu. V poslední době, dost upadá zájem o život na internátu. Ne jeden student je ochotný vstávat v pět hodin ráno, potom jet 50 km do školy a ve čtyři odpoledne se vrátit domů. Dělají všechno pro to, aby nemuseli být na internátu, ale doma. Není pochyb o tom, že jsou pak unavení otrávení a upřímní k učitelům, kteří tuto upřímnost nazývají drzost.
Každý den nosí do školy spoustu učebních a studijních materiálů. Celý den sedí v lavici a chybí jim takové to přirozené fyzické vypětí. Potřebují „dobít baterky“. Studium je velmi únavné. Školní rozvrh je obecně devět studijních hodin. Mezi každou hodinou je pětiminutová pauza. Cesta ze školy někomu trvá i přes hodinu, to je pak o něco obtížnější se něco naučit, studenti to ale zvládají.
A jaký je závěr?
Ono rozhodovat o tom, co se studenti mají a nemají učit je velmi jednoduché. Někdo by je měl trochu pochopit a vžít se do jejich situace. Školní zákony se mění asi každý druhý rok. Nikdo si není jistý tím, co může být zítra. Škola je základ života, tak nám dovolte úspěšně ten základ dokončit bez vedlejších komplikací. Český národ není národ hlupáků. Je velký zájem o studium. Někomu to ale asi pořád nestačí. Zlepšit podmínky neznamená přece překopat celý systém. Stačí jen trochu naladit a podpořit.